Syndrom stárnoucího muže, andropauza

Jak se projevuje

Syndrom stárnoucího muže, někdy označovaný také termínem andropauza, má řadu možných příznaků, které souvisejí s poklesem hladiny mužského hormonu testosteronu. Příznaky se mohou objevovat v různých kombinacích.

Mezi hlavní symptomy patří změny v sexuální oblasti: pokles počtu ranních erekcí, snížení frekvence sexuálních myšlenek a erektilní dysfunkce. Pokles hladiny testosteronu se dále může projevovat neschopností vyvinout větší tělesnou aktivitu, úbytkem energie, sklíčeností a únavou. Někteří muži v období andropauzy zažívají také poruchy spánku, sníženou schopnost koncentrace, pocity méněcennosti, nervozitu a úzkosti.

Laická média a debaty někdy přirovnávají syndrom stárnoucího muže ke klimakteriu u žen. Zatímco ale u žen je pokles hladiny ženského hormonu estrogenu po zastavení funkce vaječníků velmi rychlý, u mužů klesá hladina testosteronu postupně během dlouhého období a následky poklesu nejsou zdaleka tak jednoznačné a prozkoumané jako klimakterické změny u žen.

 

Kdo je ohrožen

Rozšíření syndromu stárnoucího muže je přirozenou součástí stárnutí světové populace. Pokles hladiny pohlavních hormonů u mužů začíná již po 30. roce života, příznaky nedostatku testosteronu se obvykle poprvé objeví mezi 50. a 55. rokem věku. Hladina testosteronu klesá všem mužům bez rozdílu, ne u všech se ale objeví popsatelné a rozlišitelné příznaky syndromu stárnoucího muže.

V odborných kruzích se v posledních letech vedou také debaty o příznacích andropauzy, které nejsou vázané na pokles hladiny testosteronu, nicméně výzkum zatím nepřinesl jednoznačné výsledky.

 

Jak probíhá vyšetření a diagnóza

Projevy syndromu stárnoucího muže dokáže odhalit preventivní vyšetření, které by měl absolvovat každý muž tak často, jak je vhodné pro jeho věkovou skupinu. Stav hladiny testosteronu můžeme zjistit z krve. Pravidelná vyšetření také pomohou vyloučit závažnější onemocnění, případně je díky včasnému odhalení potíží možné včas začít s účinnou léčbou.

 

Jak léčíme

Možnosti a postup léčby jsou u syndromu stárnoucího muže velmi individuální a závisí především na celkovém zdravotním stavu a pacienta a tom, zda má pacient diagnostikovanou i jinou sexuální či urologickou poruchu. Značná část terapie syndromu stárnoucího muže by se měla odehrát na psychologické rovině – vzít stárnutí jako přirozený proces, přizpůsobit se změněným potřebám těla, nerozčilovat se nad svou „neschopností“, být společensky aktivní.

Chybějící testosteron lze do těla dostat uměle, prostřednictvím takzvané substituční hormonální terapie (podobně jako se ženám v přechodu nabízí estrogen). Aplikuje se perorálně, injekcí nebo transdermálně – nalepením náplasti, ze které se postupně uvolňuje do těla, případně gelem.