Syndrom dráždivého měchýře

Jak se projevuje

Syndrom dráždivého močového měchýře, někdy označovaný také syndrom hyperaktivního měchýře či zkratkou OAB (z anglického overactive bladder) se projevuje převážně nebolestivými komplikacemi při zadržování (jímání) moči v těle. Příznaky zahrnují častou potřebu močení, naléhavé nucení na močení, které „nejde vydržet“, noční močení. Při nucení může a nemusí docházet k samovolnému úniku moči.

Zmíněné příznaky se mohou objevovat i u závažnějších urologických poruch, proto by i nebolestivé projevy toho, že v oblasti jímání moči není něco v pořádku, měly být důvodem k návštěvě lékaře. Je to určitě lepší řešení než stud a snižování společenských aktivit, které vám vaše obtíže nedovolují plnohodnotně vykonávat.

Kdo je ohrožen

Příznaky syndromu dráždivého měchýře zažívá kolem 10 % populace, někdy se uvádí, že se s nimi v průběhu života setká až šestina lidí. V nižším věku postihuje spíše ženy, u nichž je pánevní oblast více namáhána porody a dalšími jevy spojenými s plodným věkem, jako jsou například drobné gynekologické zákroky. V pozdějším věku se poměr žen a mužů s hyperaktivním močovým měchýřem vyrovnává. Obecně platí, že čím vyšší věk, tím vyšší pravděpodobnost vzniku syndromu.

Fyzickou příčinou obtíží je u dráždivého močového měchýře především zvýšená citlivost a nesprávná funkce svaloviny tohoto jímacího orgánu. Riziko vzniku potíží zvyšují četné vnější faktory, především obezita, špatný psychický stav, pití alkoholu a kofeinu, u žen komplikované a četné porody a gynekologické operace.

Jak probíhá vyšetření a diagnóza

Vzhledem k tomu, že příznaky, které se objevují u pacientek a pacientů se syndromem dráždivého měchýře, mohou poukazovat i na závažnější urologické poruchy, je vyšetření komplexní. Objektivní vyšetření sestává z prohmatání břicha, u mužů i prohmatání prostaty konečníkem. Ženy by měly absolvovat i základní gynekologické vyšetření. Laboratorní vyšetření moči a krve dokáže odhalit infekci, u mužů můžeme zároveň zjistit hladinu PSA. Ultrasonografie a cystoskopie dovolí nahlédnout na celkový stav močových cest. Jsou-li vyloučena jiná onemocnění, pomůže s diagnostikou OAB vedení záznamů o frekvenci a charakteru močení, tzv. mikční deník, eventuálně urodynamické vyšetření, kdy se při močení měří tlaky v močovém měchýři a svalové impulzy.

 

Jak léčíme

Základní léčba spočívá v kombinaci úpravy životního stylu, tedy snaze o odstranění příčin hyperaktivity měchýře (např. snížení hmotnosti, vynechání kofeinu, vynechání dráždivých jídel apod.), a léků potlačujících příznaky tím, že ovlivňují nervová zakončení v močovém měchýři. Pozitivní vliv na návrat věcí do normálu může mít posilování pánevního dna a fyzioterapie. Je-li konzervativní léčba neúspěšná a zároveň OAB významně snižuje kvalitu pacientova života, zvažujeme operativní řešení.