Poruchy erekce, erektilní dysfunkce

Jak se projevuje

Erektilní dysfunkce se projevuje neschopnosí udržet ztopoření penisu v dostatečné tuhosti a/nebo po dostatečnou dobu nutnou pro uspokojivou sexuální aktivitu. Subjektivní pocity a objektivní stav erektilní funkce se mohou u jednotlivých pacientů významně lišit a nemusí korespondovat s vnímáním dysfunkce jako problému.

Jelikož poruchy erekce mohou být signálem závažnějších onemocnění, jako jsou například cukrovka, ischemická choroba srdeční, osteoporóza a další, je při opakujících se či trvalých potížích s erekcí vždy na místě navštívit lékaře.

 

Kdo je ohrožen

Nějaký druh potíží s erekcí, byť třeba jen dočasných, zažije během života většina mužů. Podle údajů České urologické společnosti se erektilní dysfunkce vyskytuje u více než poloviny mužů straších 50 let.

Příčiny poruch erekce mohou být organické nebo psychogenní. Nejčastější přímou příčinou erektilní dysfunkce je nedostatečný přívod krve do penisu k udržení erekce.

Většímu riziku vzniku erektilní dysfunkce jsou vystaveni kuřáci, diabetici, pacienti s aterosklerózou a pacienti po operacích v pánvi. Poruchy erekce se mohou objevovat také jako vedlejší účinek některých léků, například na snížení krevního tlaku.

 

Jak probíhá vyšetření a diagnóza

Základem vyšetření je důkladná anamnéza – zjišťujeme celkový stav organismu, chronická onemocnění, chronickou medikaci. Důležitým pomocníkem je dotazník erektilních funkcí IIEF.

Při fyzikálním vyšetření dále pozorujeme celkovou konstituci, rozvoj sekundárních pohlavních znaků, distribuci podkožního tuku, ochlupení. Vyšetřujeme citlivost zevního genitálu, hráze a kůže v dolní části páteře na dotyk a chlad, velikost varlat a jejich konzistenci. Při vyšetření konečníkem posuzujeme velikost, tvar a konzistenci prostaty, semenných váčků, napětí análního svěrače a výbavnost bulbokavernózního reflexu.

Nedílnou součástí diagnostiky je laboratorní vyšetření krve, kde hodnotíme zastoupení jednotlivých hormonů.

V některých případech je andrologické vyšetření doplňováno vyšetřením kardiovaskulárního aparátu specialistou.

 

Jak léčíme

Léčba poruch erekce je komplexní. Využívá se metod psychologických, léčiv, mechanických pomůcek a okrajově někdy i chirurgických řešení.

Nejpoužívanějšími léčivy při léčbě erektilní dysfunkce jsou inhibitory PDE-5, sildenafil (Viagra), tadalafil (Cialis) a vardenafil (Levitra).

Inhibitory (blokátory) PDE-5
Tyto látky prodlužují dobu ochabnutí hladkého svalstva cév penisu, pro dosažení účinku je nezbytná sexuální stimulace. Neovlivňují sexuální touhu ani orgasmus a ejakulaci. Nesmějí se podávat pacientům, kteří užívají nitráty nebo látky schopné uvolňovat NO v jakékoli formě (např. Cardiket, Corvaton, Isoket, Iso-Mack, Maycor, Molsihexal, Mono Mack, Monosan, Nitroglycerin, Nit-ret, Nitro-Mack) a dále pacientům, kteří v posledních 6 měsících prodělali infarkt nebo cévní mozkovou příhodu, mají závažné poškození jater nebo ledvin, nestabilní anginu pectoris nebo bolesti na hrudi v průběhu sexuální aktivity či neléčený vysoký krevní tlak. Nejčastějšími nežádoucími účinky blokátorů PDE-5 jsou návaly, bolesti hlavy a závratě.

Sildenafil (Viagra)
Užívá se přibližně hodinu před předpokládanou sexuální aktivitou, účinek se projevuje za 20 – 30 minut, kulminuje za 60 minut a přetrvává celkem 4 – 5 hodin po požití. Přípravek je dostupný v dávkách 25, 50 a 100 mg. Doporučená zahajovací dávka je 50 mg, u mužů nad 65 let a u pacientů s těžkou poruchou ledvin nebo jater pouze 25 mg. Pokud je lék podáván současně s potravou (zvláště s vysokým obsahem tuku), může dojít ke zpoždění nástupu účinku.

Tadalafil (Cialis)
Užívá se 12 hodin až 30 minut před sexuální aktivitou, klinické studie uvádějí nástup účinku již za 16 minut a terapeutický efekt ve smyslu možnosti dosažení erekce až 36 hodin po podání léku. Přípravek je dostupný v dávkách 5, 10 a 20 mg. Doporučená zahajovací dávka je 10 mg. Účinek tadalafilu není ovlivněn současným příjmem potravy (ani stravy s vysokým podílem tuků) nebo alkoholu.

Vardenafil (Levitra)
Užívá se přibližně 25 – 60 minut před předpokládanou sexuální aktivitou, účinek nastává za 15 – 25 minut a přetrvává 4 – 5 hodin po užití. Přípravek je dostupný v dávkách 5, 10 a 20 mg. Doporučená zahajovací dávka je 10 mg, u starších mužů nebo pacientů s poruchou ledvin nebo jater 5 mg. Tučné jídlo může oddálit nástup účinku.

Látky podporující erekci mohou být také vpichovány přímo do penisu injekcí, kterou si pacient sám aplikuje. Injekce vyvolá během 5 – 15 minut erekci bez nutnosti sexuální stimulace, cílem je dosáhnout trvání erekce po dobu 20 – 60 minut. Přípravek se používá maximálně 1x denně, ne častěji než 3x týdně. Roztok léčiva po naředění musí být uchováván v chladničce při teplotě 1– 5 °C. Při injekční léčbě mohou nastat komplikace v podobě bolestivé erekce, „modřin“ či krvácení v místě vpichu a především priapismu, tedy dlouhotrvající erekce, která je velmi bolestivá a pacient ji nemůže nijak ovlivnit. Mezi další nežádoucí účinky patří zarudnutí penisu, pocení, návaly horka, celková slabost, zvýšení tepové frekvence, pokles krevního tlaku, závratě.

Neinvazivní způsob terapie erektilní dysfunkce představuje navození erekce pomocí podtlakové pumpy (erektoru). Podtlakový erektor lze využít u všech druhů poruch erekce. Léčba podtlakovými přístroji je spolehlivá a bezpečná, její účinnost se udává mezi 80 – 90 %. Léčba není vhodná pro pacienty s poruchou krvácivosti nebo krevní srážlivosti, se srpkovitou anemií a při léčbě léky, které ovlivňují srážlivost krve.

Chirurgické zákroky k léčbě erektilní dysfunkce spočívají buď v implantaci penilních protéz, nebo v úkonech zlepšujících kvalitu prokrvení topořivých těles. V dnešní době, díky široké dostupnosti a účinnosti léčiv, je chirurgická léčba jen okrajovou záležitostí.