Prostatický specifický antigen (PSA) je v současnosti klinicky nejvýznamnějším ukazatelem (markerem) karcinomu prostaty. Je to enzym produkovaný normálními i rakovinovými buňkami prostaty a vyšetření jeho koncentrace v krvi je běžně používanou metodou v diagnostice karcinomu prostaty.

Úspěch léčby zhoubných nádorů je téměř vždy závislý na včasném rozpoznání zhoubného tumoru a přesném stanovení diagnózy. Zvýšenou hladinu celkového PSA v séru můžeme pozorovat u karcinomu prostaty, ale i u jiných onemocnění, např. benigní hyperplazie prostaty, zánětu prostaty, při akutní retenci moči či po některých urologických manipulacích. Objevuje se také po pohlavním styku. Přestože měření PSA v kombinaci s vyšetřením konečníkem zlepšilo detekci karcinomu prostaty a včasnost diagnózy, je více než 40% tumorů odhaleno již v lokálně pokročilém nebo metastatickém stadiu.

Za normálních okolností je hladina PSA v séru pod 4 ng/ml, což je hodnota, která je mezinárodně uznávaná jako dělící linie mezi normální a zvýšenou hodnotou PSA. Potíže při diagnostice karcinomu prostaty prostřednictvím měření PSA způsobuje fakt, že až 20 % pacientů se zhoubným nádorem má hladinu PSA nižší než 4 ng/ml a naopak zdaleka ne každý pacient s PSA v hodnotách 4 – 10 ng/ml má karcinom prostaty. Hovoříme o tzv. diagnostické šedé zóně, ve které se karcinom vyskytuje pouze u 25% pacientů.

Důležitou roli v měření PSA hraje věk pacienta. Víme, že s narůstajícím věkem se postupně zvyšuje i hodnota PSA, proto se v současné době v diagnostice bere obvykle ohled na tzv. věkově specifický PSA. Pro muže ve věku 40 – 49 let byla navržena horní hranice PSA 2,5 ng/ml, v 50 – 59 letech 3,5 ng/ml, v 60 – 69 letech 4,5 ng/ml a od 70 let výše 6,5 ng/ml.